Nesmysl? Výmysl? Reklamní tahák na peníze chovatelů koní?
Nebo snad, i když se o nich přímo nemůžeme přesvědčit, jsou pro organizmus potřebné a přínosné?
Za B je správně...
A proč vlastně? Když je něco „mikro,“ tak to přece nemůže mít velký význam. Vývojová kancelář přírody to ale s úsporností jí tak vlastní zařídila přesně naopak. Neboli: čím méně, tím lépe. Můžeme to vyjádřit i tak, že právě ty živiny, které se chodu organizmu (správněji látkové výměny či metabolizmu) zúčastňují v nejmenším množství, mají nejen pro zdraví, ale také pro pracovní výkon a dokonce zachování života největší význam. A také tu platí, že čeho je moc, toho je příliš. Proto při mnohonásobném předávkování tohoto typu živin vystavujeme koně závažným zdravotním poruchám nebo dokonce otravě. Typickým příkladem je mikroprvek selen a to i ve smyslu jeho nedostatečnosti v evropském přírodním prostředí.
Denní potřeba organizmu dospělého koně v klidovém či rekreačním režimu je cca 1 - 2 mg. Připomeňme si, že selen je významný antioxidant, jeho účinnost zvyšuje dostatek vitaminu E a kromě oxidativních radikálů a super radikálů (peroxidy) pomáhá detoxikovat řadu jiných škodlivin. Bez dostatku selenu nemůže proběhnout plnohodnotný vývoj spermií, významně podporuje imunitu, je prevencí proti řadě vývojových poruch srdečního svalu i kosterní svaloviny v době od embryonálního vývoje až po dospělost.
Selen je rovněž příkladem různé využitelnosti organické a anorganické formy. S mírným zjednodušením platí, že anorganická forma (seleničitan sodný) má oproti organické nejen nižší využití, ale také zhoršenou spolehlivost co do toxického působení při předávkování. Moderní biotechnologie dokáží selenem nakrmit kvasinky a v nich se selen váže na sirné aminokyseliny. V této formě (chelátová vazba neboli bioplex) se nazývá selenomethionin. Jeho působení v organizmu lze nazvat šetrným a spolehlivým. Toxicita selenu v organizmu se v nižší expozici projeví jako chronická vypadáváním žíní a srsti, kroužkovým zaškrcením až vyzouváním kopyt. Selen v tomto případě nahrazuje síru v keratinu, základní složce kopytní hmoty. Za mez toxicity anorganické formy se považuje obsah od 2 mg na 1 kg sušiny krmné dávky. Pokud pro koně o ž. hm. 500 kg počítáme cca 8,5 kg sušiny, jejich rozumné maximum denní dávky je 17 mg. Při využití organické formy je tato mez podstatně výše, ale málokteré údaje se shodují v konkrétních hodnotách. Platí také, že koně v intenzivním tréninku mají na selen přirozeně vyšší nároky, protože volné oxidační radikály v organizmu (kromě z vnějšího prostředí) vznikají při zcela fyziologických procesech, kterými je intenzivní dechový a svalový metabolizmus, doprovázející vysokou tréninkovou zátěž.
Chovatel koní ale čistý selen k dispozici mít nemůže, bude využívat doplňky a krmné směsi. V krmných směsích je jeho množství zvoleno výrobcem podle způsobu použití a v návodu je denní dávka nepřehlédnutelně doporučena, mimo jiné i vzhledem k obsahu nejen selenu, ale podobných biologicky účinných látek. V různých doplňcích je vždy deklarován obsah a forma a rovněž doporučeno dávkování. Pokud jej chovatel dodrží, riziku se vyhýbá – pouze při kombinaci více doplňků je nutné konkrétně u selenu sečíst jednotlivé obsahy.
A ještě jednou na závěr: přídavek selen vždy kombinujme s vitaminem E, zejména a hlavně v době tréninku, stresů, letních veder, při nápravě zhoršeného výživného stavu.
Firma Mervue nám to usnadňuje vynikající kombinací (i když, pravda, se selenem pouze anorganickým) selenu, vitaminů E, B1, B 12, C, aminokyselin významných pro růst svalové hmoty a kopytní hmoty lyzinu a methioninu, dextrózy a extraktu z mořských řas přípravkem RACING E.