Voda a napájení

  • Datum: 3.4.2017
  • Autor: Horse Vital team
  • Kategorie: Krmení koní

Vodu považujeme za nekalorickou živinu. Neobejde se bez ní život na Zemi, vždyť ve vodě život začal. Dá se říct, že bez vodního prostředí se neobejde žádná fyziologická ani biochemická funkce v organizmu. Přesto si jí my lidé moc nevážíme a čím dál víc musíme přemýšlet o její kvalitě. Pro nás i pro zvířata. Kdysi dávno se používal závazný pojem napájecí voda. Dnes je kvalita krmiv sledována z pohledu potravinového řetězce člověka a velmi se blížíme pojmu pitná voda. Jenže, ber, kde je, na většinu pastvin a výběhů vodovodní řád nedosahuje. Proto improvizujeme, jak se dá, někdy si neuvědomíme rizika, kterým koně vystavujeme. Kvalita zdroje, ze kterého vodu (mimo vodovodní síť s pitnou vodou) používáme, by měla být občas prověřena. Náročnější bychom měli být při výběru vody pro březí a kojící klisny i hříbata. Znečištění vody má vliv na její chuť i pachy a víme, jak jsou koně na tohle citliví.

První parametr vody je teplota. Optimální teplota z hlediska technologických, zdravotních i chuťových vlastností vody je 8 – 12 °C. Můžeme předpokládat, že je i pro koně pití osvěžením. Hlavní ale je, že nízká teplota zpomaluje, až zamezuje růstu a množení škodlivých mikroorganismů. S desinfekcí vody to u koní není vzhledem k mikroflóře snadné. Ve vodě z přírodních zdrojů se kromě nejčastějších choroboplodných zárodků, intestinálních enterokoků (dříve fekální streptokoky), můžeme setkat s pestrou paletou jednotlivých druhů výhradních patogenů (Escherichia coli, bakterie Pseudomonas, Bacilluscereus, Clostridium perfringens). Běžně je vodě mnoho saprofytických mikroorganismů, které mohou být podmíněně patogenní. Do povrchových či jinak otevřených vod pronikají z půdy, vzduchu a rostlin. Ve vodě vytváří vrstvičku, nazývanou biofilm, na které se druhotně může namnožit téměř jakýkoliv mikroorganizmus. V neprofesionálně řešených napájecích venkovních systémech se objevují řasy a po nich následuje masivní rozvoj saprofytů.

Voda z okolí zemědělských podniků může být znečištěna průsaky z jímek silážních šťáv, kejdy, fekálií či z polního hnojiště. Obvyklé splachy z polí obsahují dusičnany, součást průmyslových hnojiv. Ve střevech se mohou bakteriálním působením redukovat na dusitany, které blokují železo v hemoglobinu oxidací na trojmocné (methemoglobinémie) a tím znemožňují přenos kyslíku. Dospělí koně jsou schopni svými enzymy železo zpětně redukovat na dvojmocné, hříbata nikoliv!

O kvalitě vody rozhoduje i sám chovatel. Napáječky je třeba denně kontrolovat a čistit. Zbytky krmiv, které sedo nich vždycky dostanou, jsou ideální kultivační půdou pro řadu patogenů i plísní. Voda z nedbale řešeného napájecího systému či nevhodného zdroje může znamenat i ohrožení cizopasníky. Jedním z nejkvalitnějších desinfekčních přípravků bez vedlejších účinků a dalších rizik je peroxid vodíku. Vzhledem k velkému pokroku v tlaku na hygienu provozů živočišné výroby je na trhu mnoho velmi účinných desinfekčních přípravků, je však nutno vybírat vzhledem ke specifice koňského trávicího traktu a po desinfekci zařízení provést důkladný proplach. Potřeba vody je pro koně 4 – 5 % jejich živé hmotnosti. Podle příjmu krmiva se uvádí potřeba 3 – 3,5 l vody na 1 kg přijaté sušiny krmiva. Tyto hodnoty jsou jen orientační a slouží spíše k odhadu potřeby vodního zdroje nebo představě k vybudování napájecích systémů, než abychom podle nich vodu odměřovali.

Na pastvinách koně přijímají vodu v zelené hmotě, ale nelze spoléhat ani na mladý pastevní porost, protože vegetační voda obsahuje relativně vysokou koncentraci některých látek.

Voda má v organizmu mnoho funkcí a také mnoha způsoby z těla odchází:

Postupně mizí různé „nalévací systémy“ a převážná většina chovatelů používá napáječky. Nabídka je nemalá a tak jen vybíráme podle toho, zda budou umístěny v nepromrzající stáji nebo venku, pouze v létě nebo celoročně. Na napáječku je několik nároků. Musí umožnit rychlé a účinné čištění a mít oblé hrany zamezují nebezpečí poranění. Základní materiál bývá kov, se smaltovaným nebo plastovým povrchem. Klasikou i tradicí jsou jazykové napáječky, které nejčastěji vidíme v boxech v temperovaných stájích. Jsou jednoduché, spolehlivé, dobře čistitelné, pro koně bezproblémové. Některé typy jsou určeny pro tlakový rozvod vody, jiné pro nízký tlak, s možností upevnění k zásobní nádrži nebo rozvodu vody z ní. Pro celoroční pobyt koní venku se dodávají napáječky z polyetylenu s elektrickým vyhříváním, napětí  24V. Přívod vody je nutno opatřit samostatným ohřívacím kabelem.

Výrobci pamatují na i lokality bez přívodu vody i proudu. Řešením je samoobslužná pumpa. Koně se jako inteligentní a šikovná zvířata po krátkém návyku dokáží obsloužit sami. Mechanizmus dokáže vyčerpat vodu z hloubky až 8 m. Není to ale jediné řešení. Na pastvinách se už zhruba 200 let používá geniální vynález – trkač. Je to jednoduché vodní čerpadlo, poháněné vodou. Využívá kinetickou energii proudící vody. Proud vody je pravidelně uzavírán trkacím ventilem a vzniklé rázy slouží k čerpání vody přes výtlačný ventil do výšky několikanásobně vyšší, než je rozdíl hladin vody, která trkač pohání.

Horse Vital team

Komentáře

Podobné články